Síť po elektrickém vedení

Technologie PLC (Power Line Communication) nebo jinak BPL (Broadband over Power Lines) byla vytvořena pro datové přenosy po již existujícím elektrickém vedení. Nápad využít již zavedené elektrické spoje k přenosu datových paketů se zdá být výborným způsobem jak ušetřit za velké množství kilometrů nových datových linek. Avšak i jako některé jiné podobně ambiciózní technologie má i tato svá četná úskalí.


PLC/BPL měla mít samozřejmě svůj primární účel v zavedení internetu do odlehlých míst a do méně vyspělých zemí. Použití této technologie na velké vzdálenosti však sebou nese jeden velký problém a to elektromagnetické rušení v pásmu krátkých a středních vln. Vzhledem k tomu že rozsah kmitočtového spektra je považován za přírodní bohatství a jednotlivé frekvence jsou složitě přidělovány neboť počet zájemců vysoce převyšuje počet volných kmitočtů, vzbudila myšlenka nasazení technologie, která ruší značnou část tohoto spektra, velkou vlnu nevole. Využití krátkých a středních vln totiž začíná u radioamatérů, pokračuje přenosem rádiových a televizních stanic a využívají je dokonce i prvky záchranné služby. Současně používané elktrické rozvody totiž nikdy nebyly navrženy pro nic jiného než přenos elektrické energie. S nasazením technologie PLC/BPL kabely nejenže nepotlačují, ale dokonce podporují nežádoucí elektromagnetické záření a vzhledem k tomu, že elektrické rozvody se dnes nachází prakticky všude, není možné se tomuto rušení vyhnout. Možnost vedení, schopného přenosu elektřiny i datových toků bez nežádoucího rušení sice existuje, nicméně využití PLC/BPL by pak ztratilo svůj původní význam ušetřit za nové rozvody.


Jinou možností využití BPL je přivést internet jiným způsobem a poté ho rozvést do jednotlivých domácností právě po elektrických rozvodech. Toto řešení už je použitelnější, protože odstínit kratší úseky není tak finančně náročné. Takový rozvod by fungoval v rámci jednoho transformátoru, čímž se řeší další problém PLC a to neprůchodnost signálu skrz transformátory a jiná zařízení na cestě. Vzhledem k tomu, že u nás je na jednom transformátoru připojeno přibližně 200 domácností a přenosová rychlost BPL se pohybuje kolem 200 Mb/s, bylo by tak možné zajistit připojení do každé domácnosti rychlostí až 1 Mb/s.


V internetovém připojení však není jediný potenciál BPL. Mnoho energetických společností investuje velké částky to vývoje technologií využitelných např. pro vzdálený odečet spotřeby elektrické energie, dálkové nastavení spotřebičů, odběr nejen elektřiny v reálném čase nebo bezpečnostní systémy. Nasazení podobných zařízení by výrazně usnadnilo například rychlou reakci energetiků na špičky v odběru a v neposlední řadě by to znamenalo i nemalé finanční úspory.


O nasazení PLC/BPL do praxe se výrazně snaží i samotná Evropská unie. Ta dotuje takzvaný projekt OPERA (Open PLC European Research Alliance), čímž tentokrát není myšlen webový prohlížeč, ale konsorcium 37 partnerů z Evropy a Izraele, zabývajících se výzkumem a využitím PLC/BPL v reálu.


Asi nejlepší využití pro BPL se nachází v málé domácí síti. Již dnes lze koupit adaptéry, které stačí pouze zastrčit do zásuvky a ethernetu a to samé udělat v jiném pokoji. To ušetří především práci s pokládáním nového LAN kabelu a jeho schováváním před zraky obyvatel, protože elektrické rozvody jsou už schované ve zdi. Takováto domácí síť je v současné době schopna dosáhnout rychlosti až 14 Mbps, ale výrobci již vyvíjejí nový způsob, schopný dosáhnout přenosové rychlosti až 100 Mbps.


PLC/BPL je technologie, která má stále co dohánět a domnívám se, že současným způsobům připojení na internet ještě nemůže konkurovat. Jedná se však o zajímavou alternativu v oblasti domácích sítí a možná se I v budoucnu stane náhradou klasických síťových rozvodů.